RR 112/2018
Cena zde 148 Kč, jinde 178 Kč
RR 112/2018


Publikujeme pokračování cyklu, který na stránkách RR zpřístupňuje texty a dokumenty související s činností aktivisty a myslitele,psychologa, překladatele, editora a publicisty Jiřího Němce (1932–2001) – tentokrát se týkají jeho zájmu o film (Fellini, Buñuel, Bresson ad.), Franze Kafku, spolupráce s bratrancem Janem a jejich chystané filmové adaptace Proměny; ze scénáře k ní otiskujeme úryvek. Autor a editor cyklu Robert Krumphanzl sleduje ovšem i obecnější témata, vycházející z „poněkud jiného výkladu kulturního dění v totalitním režimu“,totiž z„takového úhlu historického pohledu, který není závislý například na periodizaci skrze střídající se politické ,oblevy‘ a ,utuhování‘, nýbrž bere jako určující samotný kulturní život odehrávající se i pod ledovou krustou, která je chvílemi tenčí a jindy tlustší nebo do níž se – držíme-li se tohoto obrazu – daří tu a tam vysekat díru. Nemá-li být literární historie v první řadě historií z perspektivy ledu, musí uplatňovat pohled z obrácené perspektivy, totiž z úběžníku života, a vrstvu jej pokrývající pojímat nikoli jako výchozí, ale jenom jako proměnnou, nepůvodní veličinu.“ Lze konstatovat, že otázka úhlu pohledu a skutečné váhy takových faktorů, jako je například „politický rámec (ať už pojatý jakkoli sofistikovaně) a kvantitativní měřítka typu počet vydaných knih, recenzí, ocenění apod.“, se samozřejmě netýká jen přístupu k minulosti.

Básně v tomto čísle pocházejí od dvou žen: Svatavy Aubrechtové a Hany Kosákové. Michal Janata je autorem rozsáhlého „deníku, který jim není“, s názvem Mr(a)zí, zveřejňujeme ukázku. Marek Vajchr připravuje po díleJména příběhudalší knihu na pomezí historické eseje a beletrie, tentokrát je věnována zrodu blanické legendy, pojednává o některých neprávem opomíjených osobnostech a událostech z počátků českého národního obrození a má titul Neviditelný rytíř – i z té otiskujeme úryvek. Robert Krumphanzl do čísla nepřispěl jen rozsáhlým blokem o Jiřím Němcovi, ale také portrétem Vladimíra Neuwirtha (1921–1998), jiné mimořádné, byť do značné míry skryté osobnosti české kultury druhé poloviny 20. století, od jejíž smrti uplynulo na jaře dvacet let. Poslední částí se uzavírá příběh parašutisty Karla Čurdy v podání Miloše Doležala.

Miroslav Petříček slovem provází cyklus maleb Martina Velíška Červená Karkulka. Práce na papíře Jakuba Eliáše uvádí Jiří Mach.Rozhovor, který s Michalem Kadlečkem o jeho nových malbách vedl Ondřej Přibyl, nese název Od nejžhavějších míst v pekle ke Calverovi. V cyklu Ateliéry je příblíženo pracoviště Petra Stibrala, Petr Babák představuje Dávida Lipkoviče a výtvarná díla pro cyklus Sedm vybral a komentuje Karel Haloun. Jan Petránek připravil další část ze série příspěvků o proměnách uměleckého řemesla v současné hinduistické společnosti: „Především je ale tento text příběhem hrnčíře Džamny Lál Kumhára z jihorádžasthánské vesnice Mólély, jediného místa v celé Indii, kde tato ojedinělá tvorba vznikla a dosud existuje. Chtěl bych zvýraznit slovo dosud, protože s odchodem generace Džamny Lál umění mólélského muratu patrně zanikne.“

Couleur je jako vždy věnován refexi kulturního a společenského dění. Číslo uzavírá reportáž z letošního předání Ceny RR. Samostatně neprodejnou přílohou je další Jedna věta, jejímž autorem je tentokrát Michal Cihlář.