Jiří NĚMEC

JIŘÍ NĚMEC (1932–2001), klinický psycholog, filosof, publicista a překladatel, po maturitě (1951) začal studovat na Lékařské fakultě UK a přestoupil na FF UK, na odbor zdravotnické psychologie. Po promoci v roce 1958 pracoval jako klinický psycholog na pražské Foniatrické klinice. Po výpovědi v roce 1977 byl zaměstnán jako noční hlídač. Léta 1983–1990 strávil v emigraci.

Revolver Revue č. 41/1999 publikovala Němcovu vzpomínku na Ladislava Dvořáka (v rámci bloku „...a nedal se k těm, kterým jde o jiné výhry“) a č. 45/2001 přineslo dopisy, které psal Jiří Němec od června do prosince 1979 z vazební věznice v Praze-Ruzyni Daně a Pavle Němcové (v rámci bloku Jiří Němec: Dopisy z Ruzyně; připravil, komentoval, ediční poznámku napsal a studií doprovodil Robert Krumphanzl). V č. 58/2005 jsou otištěny zápisky o básníku Zdeňku Hejdovi. V č. 111/2018 zahájil Robert Krumphanzl volný cyklus, v němž bude představovat vybrané materiály související s působností Jiřího Němce: první část se týká jeho zájmu o Borise Pasternaka (obsahuje dosud nepublikované texty, které měly vyjít v polovině šedesátých let v časopisu Tvář – kromě Němcova úvodu ukázku z Doktora Živaga v překladu Emanuela Frynty a úryvky z Pasternakových dopisů Jacquelině de Proyart v překladu Ludmily Freiové –, dále Krumphanzlovu studii o Doktoru Živagovi v Československu 1956–1971 a nakonec úryvek z dosud nevydané eseje historika Jana Tesaře dotýkající se nejen proslulého Pasternakova románu).