Vladimír SOROKIN

VLADIMIR SOROKIN (nar. 1955), vyrůstal na moskevské periferii, roku 1977 ukončil studium na Institutu nafty a zemního plynu, ale v oboru nikdy nepracoval. Píše asi od roku 1978, začínal jako výtvarník v okruhu moskevského koceptualismu, zabýval se grafikou a knižním designem. Sorokin je jedním z představitelů psychedelické linie v současné ruské literatuře (např. jeho hra Dostojevsky-trip, 1997), beletrii považuje za obdobu narkotik z hlediska pisatele i čtenáře. Až do poloviny devadesátých let platil za důležitého, avšak okrajového experimentátora. V druhé polovině devadesátých let získal Sorokin popularitu a se stal autorem několika bestsellerů a prominentem ruské literární scény. Roku 2002 byl obviněn a souzen za pornografii (v románu Goluboje salo), konzervativní společenské hnutí Iduščije vmestě (Jdoucí pospolu) vedlo agresivní kampaň proti jeho knihám a jejich škodlivému působení. Sorokinovy prózy a dramata jsou přeloženy do více než deseti jazyků, v necelých padesáti letech vydal sebrané spisy ve třech objemných svazcích.

Revolver Revue otiskla autorovy texty v č. 25/1994 a č. 58/2005 (text zde).