Viktor MUNK

VIKTOR MUNK (1928–1997), český malíř, pocházel z česko-židovské rodiny, která žila před válkou v Brandýse nad Labem. Školní docházku ukončil v červnu 1940, kdy byly židovské děti vyloučeny ze škol. V lednu 1943 byla jeho rodina deportována do Terezína. Viktor Munk v ghettu pracoval jako truhlář, tesař a zedník. Jako první z rodiny byl deportován (poté, co členové rodiny byli několikrát z transportu vyreklamováni), prožil selekci na rampě v Birkenau, po týdnu byl deportován do koncentračního tábora Kaufering IV, kde se budovaly podzemní haly pro výrobu V 2. Počátkem roku 1945 dostal tyfus a v beznadějném stavu byl převezen do hlavního tábora. Po osvobození ležel s úplavicí, tuberkulózou žláz a těžkými omrzlinami v nemocnicich v Bavorsku, v Praze a v Zásmukách až do konce roku, kdy se konečně setkal s matkou a sourozenci. V roce 1947 začal studovat na Státní grafické škole. Studium však nedokončil, našel si zaměstnání v tiskárně v Hradišťku pod Medníkem, kde se vyučil litografem. Soustavněji začal malovat v druhé polovině šedesátých let.

Revolver Revue připravila blok Viktor Munk pro č. 43/2000, který obsahuje reprodukce patnácti obrazů a devíti autorových kreseb, rozhovor s Annou Lorencovou, který byl původně pořízen pro archiv vzpomínek Židovského muzea v Praze, a výbor z deníku V. Munka (uspořádal a poznámku napsal Marek Vajchr).