Miloslav CHLUPÁČ

MILOSLAV CHLUPÁČ (1920–2008), začal studovat medicínu, ale po uzavření vysokých škol v roce 1939 se vyučil kameníkem. Od roku 1941 studoval UMPRUM, po roce a půl byl totálně nasazen, na školu se vrátil v roce 1945. Od roku 1946 navštěvoval na této – již vysoké – škole ateliér sochařství. V letech 1946–1948 pracoval zároveň jako redaktor Kulturní politiky. V padesátých let hledal coby osoba pro režim nepřijatelná těžko uplatnění, od roku 1952 se živil především restaurátorskou prací. Byl členem skupiny Máj ’57, mezi jeho umělecké souputníky patřil zejména Zdeněk Palcr a Stanislav Podhrázský. První samostatnou výstavu měl v roce 1962 v pražské Nové síni (úvodní slovo Zdeněk Palcr), další až v roce 1985. Vytvořil mj. řadu soch pro architekturu. Je zastoupen v několika veřejných sbírkách, v roce 2000 vyšla jeho reprezentativní monografie (Arbor vitae a Státní galerie výtvarného umění v Náchodě).

Chlupáčův portrét a rozhovor s ním přinesla Revolver Revue č. 45/2001 , č. 59/2005 jej představilo v rubrice Ateliéry 2005/II. Přednáška o plastičnosti, kterou pronesl s Michalem Blažkem, byla publikována v Kritické Příloze Revolver Revue č. 26/2003.