Jiří KOLÁŘ

JIŘÍ KOLÁŘ (1914–2002), autor civilistní a experimentální poezie, básnických deníků a knih pro děti, překladatel, esejista a výtvarník, po vyučení truhlářem 1932 byl nějaký čas bez místa, poté našel práci v různých, převážně dělnických profesích. 1945–1949 pracoval jako nakladatelský redaktor v Družstvu Dílo, poté ve svobodném povolání jako spisovatel a výtvarník. 1952 byl identifikován jako autor strojopisného svazku Prométheova játra, nalezeného při domovní prohlídce u Václava Černého, zatčen a po devíti měsících vazby 1953 propuštěn. 1979 vycestoval na stipendium německé akademické výměnné služby do západního Berlína, po roce mu čs. úřady neumožnily legalizovat prodloužení pobytu, 1980 zůstal v Paříži (francouzské státní občanství 1984) a v Čechách byl odsouzen za „nedovolené zdržování se za hranicemi republiky“ a ke ztrátě majetku. Po pádu komunismu 1989/90 žil střídavě v Paříži a Praze, od 1997 do smrti trvale v Čechách. 1942–1948 byl členem výtvarné a literární Skupiny 42 a od 1964 členem výtvarné skupiny Křižovatka. Na přelomu padesátých a šedesátých přešel od psaného slova k výtvarným pracím, založeným na principu koláže. Od 1962 pravidelně vystavoval, postupně také v západní Evropě a v USA. Jeho poetika a osobní kontakt podstatně a ojediněle ovlivnily tvorbu řady experimentujících spisovatelů (Jiřinu Haukovou, Jana Hanče, Jana Zábranu, Bohumila Hrabala, Josefa Hiršala, Václava Havla, Ludvíka Vaculíka aj.). – Vydal více než dvacet sbírek, psal a adaptoval literaturu pro děti a překládal z angličtiny a francouzštiny.

Revolver Revue č. 19/1992 otiskla autorovy výtvarné variace na Košířskou Madonu umístěné jako úvodníky, č. 29/1995 děvět dopisů adresovaných Jindřichu Chalupeckému (v rámci bloku Milý Chalupecký...). RR č. 96/2014 přinesla u příležitosti výročí sta let od narození blok textů a fotografií věnovaných Jiřímu Kolářovi: esej Ludmily Vachtové, úvahu Viktora Karlíka nad poslední Kolářovou knihou, z níž připravil také malý výbor, zápisky Jaroslava Formánka a záznamy a esej Viktora Šlajchrta. Na kolářovský blok v tomto čísle navazuje rozhovor Narozeni 1914 – Hrabal a Kolář, který přináší obsáhlé odpovědi Michaela Špirita na 13 otázek Viktora Karlíka o vztazích, vazbách, souvislostech a cestách těchto dvou výrazných umělců.