Jaromír ZEMINA

JAROMÍR ZEMINA (nar. 1930 v Přední Ždírnici), v letech 1949–1953 vystudoval na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně (obor historie umění a klasická archeologie), poté se stal asistentem tamního semináře dějin umění, ale jako „živel ideově škodlivý“ musel toto místo brzy opustit. V dalších letech se živil různě, většinou mimo své tehdejší bydliště Brno, kde nesměl být řádně zaměstnán. Roku 1959 byl přijat do Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1961 přešel do Národní galerie (ve druhé polovině 60. let řídil oddělení sbírky 20. století). V osmdesátých letech zastával funkci hlavního kurátora sbírky zahraniční malby 19. a 20. století. Přednášel dějiny umění na divadelní fakultě AMU v Praze. V Čechách i v zahraničí připravil řadu historicky zaměřených výstav individuálních (Jan Zrzavý, Jakub Bauernfreund – Andrej Nemeš, František Foltýn, Július Jakoby, Ladislav Zívr, Alén Diviš aj.) i výstav kolektivních (např. Grafika 65, Písek 1965; Paris – Prague, Paříž 1966; 36 artisti cecoslovacchi, Turin 1967; Cubist Art from Czechoslovakia, Londýn 1967; Le cubisme a Prague, Brusel 1967, Rotterdam 1968; Artchemo 68-69; České umění 1908–1968, Praha 1990). Uspořádal a uvedl také mnoho výstav svých názorově blízkých současníků (Václav Boštík, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jiří John, Čestmír Kafka, Alena Kučerová, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Otakar Slavík, Jan Svoboda, Adriena Šimotová, Jiří Toman aj.). Patřil k tvůrčím skupinám Bmo 57 a UB 12, je členem Nové skupiny. Odborné studie a eseje uveřejňoval převážně v domácích časopisech, v sedmdesátých a osmdesátých letech přispíval do neoficiálních sborníků, některé též pomáhal redigovat. Kromě výstavních katalogů vyšla samostatně i jeho monografie o Janu Zrzavém (1963), o Emilu Fillovi (1970) a o Jiřím Johnovi (1988). Podílel se na přípravě knihy Jindřich Prucha v dopisech a vzpomínkách (1988), dále vydal knihy Vladimír Janoušek (1995), Velázquez (1998), Onufrius (2001) a soubor esejů Z cest a cestiček (2004).

Autor je pravidelným přispěvatelem Revolver Revue a Kritické Přílohy Revolver Revue. Pro Revolver Revue č. 17/1991 připravil rozsáhlý blok o Alénu Divišovi; témuž umělci se věnoval v č. 26/1994. V č. 56/2004 vyšla báseň Svatební košile z Kytice K. J. Erbena s ilustracemi od Aléna Diviše; J. Zemina napsal pro RR také obsáhlou esej Divišovy Svatební košile.V č. 18/1992 je otištěn rozhovor, který vedla Terezie Pokorná. Zemina je dále autorem úvahy o díle Jiřího Tomana (č. 25/1994), Csontváryho (č. 30/1995), Jindřicha Vika (č. 3/1996) a Jana Křížka (č. 43/2000). Dále přispěl do vzpomínkového bloku o Luboru Hájkovi (č. 52/2003). Zeminovy vlastní výtvarné práce otiskla RR č. 52/2003 (doprovodný text zde).

Do Kritické Přílohy Revolver Revue přispěl esejí o znalectví výtvarného umění (č. 1/1995), článkem o životě a díle výtvarníka Stanislava Podhrázského (č. 5/1999), Václava Boštíka (č. 16/2000), o tvorbě Antonína Slavíčka a Bohuslava Reynka (č. 18/2000). KP RR č. 24/2002 otiskla Zeminovo rozloučení s Vladimírem Nárožníkem.