„Trpce si říkal, jak bloumal ulicemi, že je ztělesněné ženství své vlasti, že je netopýří duše, která ve tmě, v tajnosti a v samotě procitá k vědomí, občas si bez lásky a hříchu zakoketuje s mírným milencem a hned zas od něho odejde a své nevinné poklesky přes mřížku pošeptá knězi … Jemu odhaluje plachou nahotu duše, člověku vyškolenému konat naučený obřad, a ne jemu, knězi věčné obraznosti, který vezdejší chléb zkušeností proměňuje v zářivé tělo nepomíjivého života.“
– James Joyce (Portrét umělce v jinošských letech)
Umělec? Kdo to je? Jak je možné, že se jím někdo stane? Dívka ve Formanově filmu Taking Off je po LSD přesvědčena, že nádherně zpívá, i když tak vůbec nezpívá. Když Joyceův hrdina sám sebe nazve knězem věčné obraznosti, projevuje sebevědomí toho, kdo tvoří, nebo se jen prozrazuje jako velikášský tlučhuba? – Portrét jsem poprvé četl v čase, kdy mě tyhle otázky velmi zajímaly. Je to divná kniha, poznamenal jsem si. – Pokouším se číst znovu: očima o něco staršíma, kdo ví, zda moudřejšíma a poučenějšíma, nebo jen unavenějšíma. Podtrhuji a všímám si, „jak to ten Joyce dělá“. Jak to dopadne, nevím. Jsem zvědav.
– Pavel Kolmačka
Zveme Vás na čtvrté setkání z cyklu Večerů RR „Spisovatelé o spisovatelích“, na kterém bude Pavel Kolmačka hovořit o básníkovi a prozaikovi Jamesi Joyceovi a číst z jeho díla.
- Laichterův dům – Čítárna, Chopinova 4, Praha 2 / 7. 10 od 18 h
- Doporučujeme rezervaci vstupenky (zdarma či za dobrovolný příspěvek) zde.
- Událost sledujte na facebooku RR.
Pavel Kolmačka (nar. 1962 v Praze) vystudoval elektrotechniku na ČVUT a religionistiku (náboženství archaických kultur přírodních národů) na Filozofické fakultě MU Brno. Pracoval v ústavu sociální péče a v domově důchodců, jako redaktor, překladatel, učitel, korektor. Vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (Výtvarná společnost Kruh 1994, 2. vydání Kalich 1996), Viděl jsi, že jsi (Petrov 1998, německy 2001), Moře (Triáda 2010), Wittgenstein bije žáka (Triáda 2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda 2018), napsal také deníkovou prózu Jedna věta (Revolver Revue 2012), a romány Stopy za obzor (Triáda 2006) a Canto ostinato (Listopad, prožitky blízké zimy). Laureát Ceny Jaroslava Seiferta 2024.
Koná se v rámci projektu RR – Malé centrum velkého dění a Večerů RR, které podpořily Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hl. m. Prahy a Městská část Praha 1. Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.