Přihlásit
Luboš MERHAUT
LUBOŠ MERHAUT (nar. 1961), literární historik, lexikograf a editor. Po studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy pracoval v letech 1987–2010 v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze (od roku 1992 vědecký pracovník, v letech 2003–2009 vedoucí oddělení dějin české literatury a lexikografie), kde se mj. významně autorsky a redakčně podílel na Lexikonu české literatury (též jako vedoucí redaktor 4. dílu, 2008); v roce 2009 převzal cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře za přípravu Lexikonu české literatury (s Vladimírem Forstem a Jiřím Opelíkem a kolektivem spolupracovníků). Od roku 2006 působí v Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK v Praze, od 2021 jako docent; je členem redakce časopisu Slovo a smysl. V roce 2010 byl jedním ze zakladatelů Institutu pro studium literatury, o. p. s. Zabývá se především literaturou přelomu 19. a 20. století, otázkami modernismu a polemiky a historií českého literárního dějepisectví. Knižně vydal monografie Cesty stylizace (1994) a Cesty polemiky (2021) a studii Knihy Josefa Čapka o umění (2013). Edičně připravil mj. antologie Čtení o Jaroslavu Haškovi (2014) a Čtení o T. G. Masarykovi (s Lucií Merhautovou, 2017) a soubor Kritiky a eseje z let 1892–1924 Arnošta Procházky (2020) ad.
Revolver Revue č. 141/2025 přinesla jeho texty v rámci rubriky Sedm.