Sergej MACHONIN

SERGEJ MACHONIN (1918–1995) studoval od roku 1938 na Filosofické fakultě UK češtinu a němčinu, v letech 1939–1942 byl za účast na studentských akcích vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, poté až do konce války pracoval jako úředník v Prostějově. 1945–1951 vystudoval srovnávací slovanské literatury na FF UK a byl redaktorem nakladatelství Mladá fronta (1945–1947), tajemníkem odboru pro kulturní styky s cizinou na ministerstvu informací (1947–1951) a dramaturgem Čs. Státního filmu (1948–1949). V letech 1950–1953 působil jako dramaturg Realistického divadla, 1954–1969 jako redaktor Literárních novin (resp. Literárních listů a Listů). Byl také dramaturgem filmového studia Barrandov (1966–1969) a redaktorem Divadelních novin (1969–1970). V době tzv. normalizace se někdejší člen KSČ a přední představitel oficiální kultury stal disidentem: živil se jako hlídač v Národní galerii (1970–1973), překladatel publikující pod cizími jmény a soukromou výukou jazyků. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a podílel se na samizdatových aktivitách, byl mimo jiné redaktorem ineditního časopisu O divadle (1986–1989). Po listopadu 1989 se vrátil k redakční práci v obnovených Literárních novinách (1990–1993) a vydal též knihu vzpomínek Příběh se závorkami (1995). Rozsáhlý výbor Machoninových textů o divadle přinesla kniha Šance divadla (ed. Terezie Pokorná, Barbara Topolová, 2005).

Revolver Revue č. 20/1992 otiskla text o poezii Naděždy Plíškové. Č. 23/1993 uvedlo S. Machonina v pravidelné rubrice Sedm, v č. 28/1995 je otištěna odpověď na anketu Petrušky Šustrové O hrdinství a jeho dobách. Č. 30/1995 otisklo autorův dopis o dvou bustách S. Machonina a č. 34/1997 přineslo výbor Machoninových dopisů z 80. let (vyšlo v rámci bloku Sergej Machonin, ed. Terezie Pokorná a Michael Špirit).

Kritická Příloha Revolver Revue č. 1/1995 otiskla Machoninovu esej o inscenacích Petra Lébla Racek, Služky a Naši furianti (Divadlo Na zábradlí), č. 2/1995 článek o několika inscenacích v Divadle v Řeznické a o režii Hany Burešové v Národním divadle, č. 3/1995 článek o inscenacích H. Burešové v Labyrintu. Machoninovu knihu Příběh se závorkami recenzoval v KP RR č. 4/1996 Adam Drda, č. 8/1997 přineslo text Drahoslavy Janderové o zamlčeném podílu S. Machonina na textu Jana Baucha Čím jsem žil (1996), č. 6/1996 komentář Jindřicha Pokorného k Machoninovým překladům Rilkovy poezie.