RR 84/2011

I podzimní číslo RR přináší coby samostatně neprodejnou přílohu knihu Jedna věta – jejím autorem je tentokrát Petr Borkovec.

„Pranýřovat sociální nespravedlivost, opoziční smlouvu, divoký kapitalismus, korupci ve fotbalovém průmyslu, ideologické i bankovní derivace, egoismus poslance P., náboženský fundamentalismus, zdražení pohonných hmot, utahování opasků, bezduchost konzumní společnosti, hulvátství prodavače párků, vykořisťování rozvojových zemí, zpoždění vlaku, ekologický hyenismus, nedostatečné finance v boji s dětskou obezitou? Jenom bych žvatlal jako oni. A hromadil další veteš. I z těchto důvodů proto zásadně neryju,“ čteme v ukázce z textu Hra od Jaroslava Formánka. Současnou českou prózu zastupují i povídky Bohumila Krejzy z prostředí dnešního maloměsta. „Dvě bubliny načmárané křídou / jako domovní znamení / na omítce po straně dveří: / tady bydlí šílenství,“ píše Jaromír Typlt v básni Zlomek B 101. Ukázkami představujeme i tři další básníky: Jiřího Dufka, Pavla Sobotku Kračmara a Zdeňku Petákovou.

Malíř Jan Merta je autorem 11 moralit. Richard Prince vystavoval před prázdninami ve Francouzské národní knihovně výběr svých prací pod názvem American Prayer – pojednává o tom Marie Minssieux-Chamonardová a Jan Sekal. Výtvarník Viktor Kopasz a básník Jaromír Typlt vytvořili knihu Zajetí/Fógsák. „Jsou to vlastně frotáže, obtisky reálných předmětů, materiálů a živočišných těl, které skládám do různých kompozic a vytvářím z nich příběhy. Mají tak možnost ještě chvíli žít svůj celkem veselý a milý posmrtný život. Není v tom ale nic mystického, jde o standardní proces znovuzrození,“ říká o výběru ze svých děl čerstvý laureát Ceny RR Chrudoš Valoušek.

„Zábava nemá dobrou pověst. Seriózní lidé se jí učí nedůvěřovat, a dokonce i zlořečit. […] Zastírá černé srdce života a jeho jiskření přehlušuje halogenovým osvětlením. Inteligentní lidé si musí od jejích produktů udržovat odstup.“ Esejistické dílo spisovatele Michaela Chabona není v Čechách známé, v RR ukázku z něj uvádí Petr Onufer. Tvůrčí formace kunstWerk se umí zmocnit i žánru přednášky, jejím východiskem se stal „sporný solitér“ z dílny Antonína Přibyla. Karel Haloun přináší první díl cyklu „o designu obalů hudebních nosičů v naší zemi od poloviny šedesátých let do dnešních dnů, s pěti intermezzy odkazujícími k dění za západními hranicemi“. Petr Babák představuje projekt RunOx, cyklus Ateliéry pokračuje návštěvou u grafika Michala Cihláře.

Rozsáhlý blok je věnován Olegu Susovi. Viktor Šlajchrt připravil komentovaný výbor z jeho někdejších proslulých minirecenzí. Na počátku normalizace byla tato mimořádná osobnost české literární vědy a estetiky vyobcována z akademické půdy a zbavena možností publikovat. Svědectvím o jejích tristních životních podmínkách do smrti v roce 1982 je výbor z korespondence s Jaroslavem Kořánem. Blok uzavírá Susův portrét, který je patrně posledním textem Zdeňka Vašíčka napsaným před jeho smrtí.

Profesních osudů mladých literárních historiků z rozprášeného týmu Lexikonu české literatury se týká rozhovor, který s nimi vedl Luboš Merhaut. Číslo uzavírá kritický Couleur.