Poesie

* * *

Bolero kloubní

pouzdro na dopis.

Plátěný postroj – chorobopis.

Useklá fuska

křupavý čips.

Napnutý měchýř

zteřelý rips.

Pokorná Zdena

trikolora.

Kaseta v bance

Dvřevomora.

Betelná depna

průtržní pás.

Taneční čaje

stařecký třas.

Propíchlý puchýř

Tetracyklin.

Proutěné sedlo

durman a blín.

Setnina jezdců

letitý prach.

Kostěná stěna

Darmotlach.

Uzená uzda

karbovanec.

Bederní bedna

smrtitanec.

Krajina jitřní

na úsvitě

polínkem břízky

udeří tě.

Držet se keře

zadřít si třísku.

Stanovat na svém

stanovisku.

BKS teze.

Zatuchlý vichr

začíná fičet

sichr je sichr.

Pohár bytí

živote kouzelný, krystale průzračný

opojně mámivý barevný květe.

Tys pramen prýštivý, tajemně zázračný

závojně halivý, překrásný světe.

živote mladosti, planoucí červánku

náruče radosti, krásné sny ve spánku.

Ty sade ovocný, bělounký beránku,

dětství bez starosti, princezno na zámku.

Potůčku zurčivý, jahůdko červená

koloušku mazlivý, má lásko zmámená.

živote bez konce, živote radosti

naplň ty číši mou nektarem věčnosti.

Na lounské silnici

Pryž sune po skle mrmle vody

třaslavý povoz nakloněn do nepohody

Můj mozek koule asfaltová

samá jen mokrá ušmudlaná slova.

Palmovou moukou přesycen

z alkovny vypuzený vyšel jsem

V trávě měsíce zmaru

stydlivě zvracím na čamaru.

LAJ – L – LAJ

Na staré páteři hlavička sivá

kdopak by těšil se až bude stár

kdo ví oč běží, ach nerad se dívá

My voláme hola, třikrát zmaru zdar.

Pod želvím krkem ti vázanka visí

v raglánu zůstalo těla jen půl

pobledla tvář a povadly rysy

včely ti ulétly, rozpad se úl.

Přehazovačka se ve větru sklápí

cukrová voda ji nedrží už

zácpa a prostata těžce tě trápí

vyhasla dýmka a ztupil se nůž.

Myšlenky na rozkoš kradmě tě souží

mladistvá těla bys pohladil rád

potřebné náčiní pramálo slouží

v cajkových kalhotách zbyl jenom smrad...

Na nohou pleskají střevíce chudé

Lakýrky taneční oprýskal čas

Jen zakroužíš v kole a co z tebe bude

ve futrále dřevěném povezou nás.

Krabičku holení, kartáček zubní

na cestu poslední nemusíš brát

abys byl štramák, tak maličko zhubni

až kostlivý obkročák budou ti hrát.

Chřestítka kastanět hrudního koše

napnuté bubínky stařeckých blan

netanči, neskotač abys tam došel

zaklepal hůlkou u věčnosti bran.

Aktovku v podpaží na zádech krosnu

žákovskou knížečku k podepsání

jako ta doutnavka pšouknu a zhasnu

na chleba poslední pomazání.