NADĚŽDA PLÍŠKOVÁ (1934–1999), grafička a básnířka, 1954 ukončila maturitou Vyšší uměleckoprůmyslovou školu v Praze, 1954-1961 absolvovala pražskou AVU, mezitím 1958-1959 Hochschule für Graphik und Buchkunst v Lipsku. Od 1961 ve svobodném povolání. Vystavovala i v zahraničí (Polsko, Francie, Rakousko, Španělsko, Japonsko aj.). Manželka sochaře a grafika Karla Nepraše. Verše a prózy, vznikající od konce 50. let a poté zvláště v 70. letech, zveřejňovala v samizdatových publikacích, některé jsou zahrnuty do sbírky Plíšková podle abecedy (1991). Básně a prózy stylizované jako odposlechnuté monology a promluvy v restauračních zařízeních tvoří knihu Hospodská romantika (1998). Verše shrnuté do svazku Plíšková sobě (2000) rozšiřují rejstřík o literární reminiscence a o témata úzkostně pociťované identity a intimity.

Revolver Revue připravila a publikovala blok Naděžda Plíšková (č. 20/1992), který mimo jiné přinesl nedatovaný dopis N. Plíškové Jindřichu Chalupeckému, autorčinu poezii a grafické listy). Naděžda Plíšková přispěla svojí vzpomínkou do bloku „Lopy, malý ničema" (č. 26/1994), její básně z knihy Plíšková sobě otiskla RR č. 28/1995 a č. 37/1998. Rozhovor s autorkou vedl v č. 47/2001 Andrej Stankovič.

Kritická Příloha Revolver Revue č. 14/1999 zveřejnila recenzi Marka Vajchra na knihu Hospodská romantika. Nekrolog Andreje Stankoviče Drahá Naďo publikovala KP RR č. 15/1999.