KPRR 26/2003
Vyprodáno
KPRR 26/2003

Kritickou Přílohu č. 26 otevírá stať filosofa Pavla Kouby, nazvaná Problém třetího pohybu, v níž podrobil kritice pojetí trojího pohybu lidské existence u Jana Patočky. „Kdybychom měli na zvyky Newyorčanů usuzovat z jejich chování koncem tohoto března, asi bychom kroutili hlavou: v neděli ráno si přivstanou a čekají v dešti před zavřenými vraty Metropolitního muzea“, píše Veronika Tuckerová v osmém díle svého amerického glosáře. Z New Yorku tentokrát referuje i Tomáš Glanc, který mj. navštívil výstavu Ruští umělečtí samouci v galerii St. Etienne či poslední film Alexeje Sokurova. Kamila Karhanová podrobně zkoumá novou knihu Petra Steinera, obsahující texty věnované politickým souvislostem české literatury 20. století. „Má-li vejít básnické dílo v obecnou známost, neuškodí, je-li obestřeno výrazným příběhem“, poznamenává Petr Onufer v recenzi výboru z poezie Sylvie Plathové Noční tance, který dle jeho mínění stojí, na rozdíl od „mnoha produktů kultu“ této básnířky, za pozornost. Otázkám překladu se tentokrát věnuje i Marta Ljubková: srovnala Drozdův český převod britské hry Nože v slepicích s originálem a dospěla k závěru, že se patrně „překladatelem současných dramatických textů může stát kdokoliv“. Marek Vajchr nazval svůj referát Póza suveréna, suverenita tvaru a zabývá se v něm soubornou edicí samizdatových textů Pavla Zajíčka Zápisky z podzemí a novou sbírkou Jaromíra Zelenky Kostelík, ve které dle recenzenta „nenarážíme na verše, při jejichž četbě bychom se cítili vysloveně trapně“, přičemž „v české poezii je kupodivu jen velmi málo básníků, talentované a kanonizované nevyjímaje, o jejichž díle by se právě toto dalo říct“. Milan Pitlach si pod zataženým londýnským nebem prohlížel zejména architekturu Normana Fostera a poznával ji „podle toho, že svou kvalitou podstatně předčí své okolí“. „Sekal není z oněch, kteří přizpůsobují velikost svých prací rozměrům svého ateliéru“, domnívá se Michal Blažek, jehož Sochařská hlídka pokračuje, také v úvahách nad portréty v Národním divadle, palcrovským sborníkem či Rónovým pomníkem Franze Kafky. Zdeňka Vašíčka tentokrát inspirovala filmová verze Pána prstenů, pozoruhodné aktivity Madame Teissierové a kniha Richarda Weinera O umění a lidech, při jejíž četbě člověka „jímá hrůza“ z toho, jak se změnily Lidové noviny od dob, kdy v nich spisovatel za první republiky působil. Příjemné pocity nezažíval ani Miloš Doležal, kterému se přihodilo, že „navštívil“ internetové stránky nakladatelství Petrov. Zdeněk Lukeš napsal dalších sedm poznámek o aktuálním dění v architektuře a referuje o úkolech Společnosti Adolfa Loose, Daniel Samek přináší zprávy o knihách Ketská církev prvního tisíciletí a její spiritualita (Gorazd Vopatrný) a Závoje z mlhy (Izumi Šikibu). V oddíle Dokumenty otiskujeme záznam přednášky, na níž Miloslav Chlupáč a Michal Blažek hovořili o pojetí plastičnosti u Kurta Badta, Zdeňka Palcra a Václava Nebeského. Ohlasy se vracejí k Onuferově recenzi publikace Alternativní kultura z KP č. 25 -- jako faksimile otiskujeme i opravy, na nichž začal Martin Machovec pracovat hned poté, co zmíněná kniha vyšla. Pokračujeme v rubrice Vytrženo.