Karel VACHEK

KAREL VACHEK (nar. 1940 v Tišnově na Moravě), v letech 1958–1963 studoval režii hraného filmu u prof. Elmara Klose na pražské FAMU, kterou absolvoval filmem Moravská Hellas (1963). Získal za ni Čestné uznání na MFF v Karlových Varech, ale vzápětí byl film zakázán. Vachkův další dokument Spřízněni volbou (1968) zachytil události čtrnácti dnů, které předcházely na jaře 1968 volbě československého prezidenta. V období normalizace nemohl Karel Vachek další projekty hraných a dokumentárních filmů z politických důvodů realizovat. V roce 1979 emigroval do Spojených států. Po svém návratu v roce 1990 začal natáčet dokumentární fresku o uměleckého i vědeckého světa a o atmosféře ve společnosti těsně před prvními svobodnými volbami pod názvem Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství (1990–1992). Na něj navazoval celovečerní dokument Co dělat? (Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu.) (1993–1996) a další titul Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce. (Božská komedie) (1997–2000). Poslední částí tetralogie Malý kapitalista je film nazvaný Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (2001–2002). Za své filmy získal dvakrát, v letech 2000 a 2002, Cenu pro nejlepší český dokumentární film roku na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Je držitelem Ceny samozvanců, kterou uděloval Andrej Stankovič.

Revolver Revue č. 52/2003 přinesla obsáhlý rozhovor, který s K. Vachkem vedl Robert Krumphanzl a Zdeněk Vašíček. O Vachkově knize Teorie hmoty (2004) napsal v č. 65/2006 Adam Gebert, jenž také v č. 66/2007 referoval o nejnovějším snímku autora Záviš, kníže pornofoku...