Karel MILER

KAREL MILER (nar. 1940 v Praze) vystudoval Střední průmyslovou školu stavební a poté dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1961–1966). Ve druhé polovině šedesátých let přispíval do výtvarných časopisů (např. Výtvarná práce a Výtvarné umění). Po studiích působil v Národní galerii, nejprve jako zaměstnanec propagace, později jako historik umění (1969–1972), poté jako úředník (1972–1989) a po pádu komunismu znovu jako odborný pracovník (do roku 1997). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se zabýval vizuální poezií, patří k podstatným představitelům českého konceptuálního a akčního umění, od roku 1970 byly jeho práce prezentovány v mnoha světových galeriích. V roce 1980 tuto činnost ukončil, stejně jako jeho přátelé Petr Štembera a Jan Mlčoch. Karel Miler uspořádal například výstavy Adrieny Šimotové (1970) a Otakara Slavíka (1972 a 1992), je autorem řady odborných textů a vydal několik básnických sbírek, například Klíče na trámu / Malé zvěsti (Větrné mlýny 2001) nebo Jaderníky (Alfa-Omega 2004). 

Velké interview s Karlem Milerem, doprovázené řadou ukázek z jeho prací, připravili pro RR č. 109/2017 Luba Kmeťová a Adam Drda.