Ivo VODSEĎÁLEK

 

IVO VODSEĎÁLEK (8. 8. 1931 – 19. 9. 2017) po maturitě na reálném gymnáziu (1950) pracoval ve svém rodišti jako stavební dělník a v Ostravě jako montér v Nové huti Klementa Gottwalda. Od roku 1953 byl zaměstnán jako projektant v národním podniku Chemoprojekt. Od 1960 připravoval ze soukromé iniciativy obnovu létání volnými balony v Čechách, posléze dosáhl kvalifikace pilot-instruktor. Od roku 1988 je v důchodu. Verše a prózy z přelomu čtyřicátých a padesátých let shrnul do soukromé rukopisné edice Půlnoc, kterou v té době redigoval s Egonem Bondym. Ačkoli psal i v dalších letech, jako literát vystoupil oficiálně na veřejnost až v roce 1990. Pětisvazkové Dílo Ivo Vodseďálka vyšlo v nakladatelství Pražská imaginace (1992), eseje, memoárové črty a povídky z let devadesátých v knize Felixír života (2000). V roce 2004 vyšly jeho jediné známé prozaické texty z let padesátých – Kalvárie a Kompensace – pod názvem Dvě prosy jako 10. svazek Edice Revolver Revue.

Kromě psaní se autor věnuje i výtvarné tvorbě, především kolážím. Ukázky publikovala Revolver Revue č. 47/2000 a 50/2002. V č. 66/2007 vyšly autorovy dosud nepublikované prozaické črty. Dále byl představen v cyklu Sedm (č. 29/1995), své básně otiskl v č. 60/2005. Je laureátem Ceny Revolver Revue za rok 2006.

––––––
Publikace