Košířská Madona
Úvodní slovo Viktora Karlíka

V osmdesátých letech se redakce RR scházela i v hospodě na Klamovce, kde v průchozí místnosti před výčepem visela Košířská Madona. V krátkosti zopakuji porůznu již několikrát řečené, totiž jak se ocitla na obálce revue. Píše se rok 1988, stojíme s Jáchymem Topolem u výčepu, zeptám se: "Nevíš, co dát na obálku?" Odpověď: "Co takhle támhle Košířskou Madonu?" Věci pak nabraly rychlý spád. Diplomaticky disponovaný A. Vondra domluvil zapůjčení objektu a L. Hradilek pořídil první černobílou reprodukci tu barevnou v roce 1990 zhotovil J. Pohribný), která se objevila na RR č. 9. V roce 1990 vyšel barevný plakát KM se sloganem "Literatura jako zbraň" a také pohlednice.

Nedlouho poté se v redakci v Bolzanově ulici objevil fotograf Fred Kramer (1913–1994) s dotazem, jak jsme k snímku přišli. Domluvil jsem s ním setkání v jeho ateliéru v paláci Adria, kde nám pak vyprávěl příběh své fotografie. Vznikla v šedesátých letech, o modelce hovořil jako o "paničce jménem Dana" a vzpomínal, jak draperie, která ji halí, byla špendlena a stále hrozilo, že během focení dámě spadne. Při vyprávění se náhle zvedl a v ateliéru mezi rolemi pozadí po chvíli nalezl to, které k fotografii použil – ručně malované temperou na velkém formátu kladívkového papíru. Pokoušel se také vyhledat původní diapozitivy, ale to se mu už bohužel nepodařilo.

Snímek měl prý podpořit prodej čehosi v nějakých exotických končinách. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let F. Kramer foto vystavil a při té příležitosti mu ho někdo ukradl. Hostinský K. Širmer z Klamovky později doplnil informaci, že fotografii našel v košířské kuželkárně, oprášil ji a pověsil ve své hospodě. F. Kramer byl upřímně potěšen, že se pak stala logem časopisu, a na naši otázku, zda věc není třeba právně vyřešit, poukázal na skutečnost, že vlhkost, plíseň a čas snímek dotvořily, takže je to spíš objekt, který má za základ jeho foto. Také se posléze vypravil na Klamovku, kde si svoji práci vzal po letech do rukou a byl překvapen, že zvolený fotoproces po stránce barevnosti čelil dobře klimatu hospody. Navíc KM přežila požár

roce 1988 – při následné brigádě štamgastů jsem ji nalezl hozenou za výčepem, značně zčernalou od kouře, a jako absolvent restaurátorského kurzu jsem ji pomocí hadru na podlahu přímo v restauraci zrestauroval.

Koncem roku 1990 se v pražské Lucerně konala oslava prvního legálně vydaného čísla RR, nazvaná Zlatá Klamovka. Ve vyprodaném sále nad pódiem dominovala obrovská zvětšenina KM na zlatém papíru. F. Kramer dostal volnou vstupenku, akci navštívil, ale pérovková verze KM mu připadala již příliš vzdálená původní předloze a jako fotografa jej nechala chladným.

K historii loga lze ještě připomenout, že chvíli sloužilo jako značka celého Nezávislého tiskového střediska, které kromě RR po listopadu 1989 vydávalo Informační servis a posléze týdeník Respekt. Právě KM jsem také použil na zaměstnanecké razítko, které bylo nutné do občanských průkazů té doby, a posléze i na krabičky zápalek propagujících RR. Začátkem devadesátých let jsme chtěli od K. Širmera Madonu koupit, ale on na to nepřistoupil. Když se dnes vypravíte na Klamovku, lze tam spatřit repliku zhotovenou díky archivu RR. Originál totiž někdo v devadesátých letech ukradl, čehož se F: Kramer již nedožil.

 

(Revolver revue č. 50/2002)