František SVÁTEK

FRANTIŠEK SVÁTEK (nar. 1945 v Táboře), sochař a restaurátor. Studoval na Průmyslové škole jaderné techniky v Praze (absolvoval 1963), poté SUPŠ sochařsko-kamenickou v Hořicích (ukončil 1968) a Akademii výtvarných umění v Praze (1968–1973, obor sochařství – restaurátorství). V roce 1974 odešel zprvu do Říma, exil ale získal v Německu. V roce 1976 se jako stipendista Instituto Centrale per il Restauro do Říma vrátil a v letech 1976–1978 se tam podílel na restaurování antických římských fresek a mozaik. Po návratu do Německa (1978) se věnoval restaurování kamenných soch, v první polovině osmdesátých let vyučoval sochařské techniky na Universitě v Kasselu. V roce 1984 se odstěhoval do Itálie, v letech 1985 a 1986 působil jako pedagog v Centro Europeo per la Conservazione del Patrimonio Architettonico v Benátkách. Od studií na AVU promýšlí možnosti mobilních objektů, téma hydrokinetické plastiky a pohybu vůbec se staly osou jeho práce. Paralelně s hydrokinetickými plastikami vznikaly i konstruktivně pojaté „větrné objekty“, od roku 1993 se zabývá rovněž hydroakustickými objekty. Od roku 1999 trvale žije v Čechách.

Revolver Revue č. 97/2014 přinesla ukázky autorových kinetických plastik, jež esejí doprovodil Lubomír Martínek.