Básně

voje vůdci vhvozdu

shakespeare titus andronicus

 

I

            the woods are ruthless, dreadful,

            deaf and dull

                                                titus, act 2,

 

v hvozdu hvozdu stezky mechu příšeřím

spříseženců chlípných spřízněnců

 

spřežených v podloudných rejdech jimž zde

říkali vítězství římsky pak slávasctí

 

a pakliže padlo: stín padlo též: tíseň

a hodina lotrů dvou bratří jimž 

 

zde říkali chiron a demetrius: synové

tamořini proti-římští padouši na

 

duši dějin gótské kulky antiteticky

vzepřeny k štvanici - v hvozdu hvozdu

 

zde říjeli neřest z chřtánu msty jejich

ocasy razily do mechu message

 

II

            as from a conduit with

            three issuing spouts

                                    titus, act 2, scene 4

 

ne říct řím a laň ne říct dainty

doe říct síct ne květ urvat nivu

 

zorat zplenit záhon a hon jen dokonat

utéct se bez okolků k vodotrysku:

 

špunt vyrvat z řeči vojevůdců zbavené

proradné koryto koktavosti rudou vyřine

 

hle lavinii legendu jíž jsi i ne jsi

ó vodovode s trojí chrlivou hubicí mluv

 

chmurně padá s proudem slovo ke dnu

chmurně zdraví pompy a blekotu plná

 

huba fontán naslepo nyní a slepěji

později tvůj čtenář já tvůj opětovný pachatel

 

III

            Thou map of woe,               

            that thus dost talk in signs

                                    titus, act 3, scene 2

 

dí otec: ty mapa chmur na tři krát

krev složená ze znaků síť vpletená

 

do značek písařů jak tě mám

rozložit číst za tebe mluvit. mám

 

jinak než o své bolesti - tobě schází

ruka i nechám padnout useknout svou

 

a kdybych věděl že hrob hrabal muž

v tvém klínu (žel nevím o tom činu než

 

z act 4, scene 1) místo ruky holou bych

nastrčil vůdčí holi áronově ať i moje

 

záhyby vykradou křeče k nečitelnosti

těla dím hlavy jen muší jsou říma

 

IV

            faint-hearted boy, arise,

            and look upon her

                                    titus, act 3, scene 1

 

co zvenčí jsme do očí nabírali

hned dovnitř jsme z sítnice odčítali -

 

hvozdu lem zvůle práh před zraky prach

- nevidět bylo co hrálo se vyhrazeno

 

uprostřed za hustě prorostlou oponou

co tě vyplivlo znameními zbytnělou

 

na obrazovku: šmik fik říz pádně

do pořadu kořenem jazyků

 

torza dcer s rutinou klácených

prýštivá tnutí z dílny ovidiovy

 

viděli jsme tě v livestream lavinie čtli a

všech očí bylas neskonalým zákalem

 

 (Revolver revue č. 65/2006; přel. Věra Koubová)