ANNA FÁROVÁ (nar. 1928), kunsthistorička, v letech 1946–1951 studovala dějiny umění a estetiku na FF UK. Do roku 1970 působila ve svobodném povolání, v letech 1970–1977 vyučovala na FAMU a stala se odbornou pracovnicí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze v nově zřízeném oddělení fotografie. Po podpisu Charty 77 dostala výpověď. Od té doby působí znovu ve svobodném povolání. Od roku 1956 publikuje teoretické a kritické články a studie o fotografii v českých a zahraničních časopisech. Za svou práci obdržela řadu ocenění, např. Matějčkovu cenu (1967), American Association of Photographers Magazine Award (1978), International Center of Photographers Award a jmenování Chevalier de l´ordre des Arts et des Lettres francouzského ministerstva kultury (1991). V roce 2002 jí bylo presidentem ČR uděleno vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury. Od roku 1958 připravuje výstavy doma i v zahraničí a podílela se na vzniku řady monografií.

Revolver Revue č. 16/1991 otiskla Fárové soupis prací výtvarníka Jana Johna Šafránka a jeho medailon (spoluautor Karel Holub), č. 28/1995 přineslo vzpomínku na Libora Fáru (v rámci stejnojmenného bloku), č. 31/1996 rozhovor, který vedla Terezie Pokorná. V č. 35/1997 je otištěn článek o Irvingu Pennovi a jeho fotografiích zvířecích lebek z Národního muzea v Praze.